Napojení nádraží Vítkovice na systém MHD

V rámci výstavby Polanecké spojky došlo k reorganizaci městské dopravní sítě. Současně s výstavbou nádraží byl realizován též prostor přednádraží s napojením na tramvajovou, autobusovou a automobilovou dopravu, řešen byl rovněž přístup pro pěší.

Tramvajové napojení

Trať do Bělského lesa

Od roku 1925 byla v provozu tramvajová trať, která vybíhala z Mírového náměstí a klikatila se vítkovickými ulicemi. Dráha byla roku 1929 přivedena k Zábřehu-Družstvu po Rudné (tehdy Zengrově) ulici, kde končila výhybnou přibližně v místech dnešního mostu Mládeže. Proč končila trať právě zde? Již od dob 1. světové války stála nedaleko vybudovaná – ale nikdy nezprovozněná – železniční trať, kterou dnes známe jako Polaneckou spojku. Aby tramvaje mohly pokračovat dále k Bělskému lesu, bylo třeba vyřešit vedení kolejí přes železniční trať. Zatím se však vyčkávalo, zdali Polanecká spojka nebude uvedena do provozu. Prodloužení tramvajové trati, v pořadí již druhé, přišlo během 2. světové války. Od dosavadní konečné v Zábřehu-Družstvě byla vybudovaná trať k Bělskému lesu, kde měla německá branná moc svá kasárna. Zásadní změnu pro trať do Bělského lesa znamenalo nové vybudování Polanecké spojky, která byla zprovozněna v srpnu 1964. Tramvajové koleje byly z dnešní části Rudné (od stadionu po Plzeňskou ulici) přemístěny do prostoru podél zahrad domů na ulici Rodinné, souběžně s budovanou Polaneckou spojkou. Původní dráha, která vedla po Zengrově a Rudné ulici sloužila ještě chvíli pro dopravu stavebního materiálu, až byla nakonec snesena v souvislosti se stavbou nové Rudné ulice. Původní plány počítaly s vedením tramvají po Rudné ulici, ale nakonec zvítězil projekt dráhy vedený souběžně s železniční tratí, i když tento návrh vyžadoval značné navýšení rozpočtu a přehodnocení původních návrhů.

Trať do Hrabové

Od roku 1930 vedla po Závodní ulici trať do Hrabové. V prostoru křižovatky Rudné a Závodní křížila trať úrovňově dráhu z Vítkovic do Bělského lesa. Po vystavění nové dráhy podél Polanecké spojky bylo toto křížení drah zrušeno. Nádraží Vítkovice bylo stavěno u již existujícího rondelu, který byl vybudován dříve než nádraží. Výpravna nového nádraží byla umístěna v bezprostřední blízkosti nového nadjezdu Závodní ulice. Tramvaje ze Zábřehu mohly nyní z ulice Závodní zabočit k novému rondelu u vítkovického nádraží a projet pod mostem Čs. armády směrem k Pavlovově ulici.

Přednádraží bylo napojeno příjezdovou komunikací na ulici Závodní, včetně tramvajové dráhy, která vybíhala do obou směrů Závodní ulice. Tramvajová trať na Závodní ulici byla v souvislosti s výstavbou Polanecké spojky zcela zrekonstruována a zdvoukolejněna.

Druhá tramvajová dráha přicházela z podjezdu pod Závodní ulici a směřovala k budovanému sídlišti v Zábřehu. Zpočátku byl u nádraží umístěn rondel se čtyřmi nástupišti tramvají. Později, kdy byla postavena nová dráha od vítkovického nádraží podél ulice Místecké k ulici Dr. Martínka (provoz zahájen 1. června 1981), zde bylo již šest tramvajových nástupišť. Od roku 1999 je nádraží Vítkovice napojeno podél Místecké ulice tramvajovou tratí na centrum Ostravy.

Přednádraží a osobní doprava

Přednádražní prostor byl navržen tak, aby vyhovoval požadavkům rozvíjejícího se motorismu a také předpokládané frekvenci cestujících. Rozsáhlá plocha před nádražní halou byla velikostí koncipována především s ohledem na průchod cestujících během ranních a odpoledních špiček. Při bočním křídle nádražní budovy bylo zřízeno parkoviště pro osobní automobily se stanovišti taxi služby. Budovány zde byly ostrůvky pro autobusy, které se zde otáčely. Pěší přicházeli z nejbližšího okolí pěšinami umístěnými v parkových plochách přednádraží, které byly osázeny dřevinami, květinovými záhony a instalovány zde byla i umělecká díla.

Pohled na autobusovou točnou s parkovištěm, vlevo panelový dům pro zaměstnance ČSD. Foto: Archiv Vítkovice, a. s.

Pohled na autobusovou točnou s parkovištěm, vlevo panelový dům pro zaměstnance ČSD. Foto: Vítkovické stavby.