Výstavba nové Polanecké spojky v 60. letech 20. stol.

Moderní historie dráhy, která získala v 2. polovině 20. století pojmenování Polanecká spojka, začíná rokem 1960, kdy byl schválen investiční úkol a kdy bylo rozhodnuto zpracovat projekt na dvoukolejnou trať Kunčice – Polanka s jednokolejným napojením do stanice Ostrava-Svinov. Do roku 1967 se počítalo s vybudováním jednokolejné trati, druhá kolej měla vzniknout v letech 1971-1973. Proti tomuto rozhodnutí vystoupil investor i Ministerstvo dopravy již roku 1961. Vládním usnesením byla spojka v roce 1963 zařazena mezi přednostně sledované stavby. Celé dílo mělo být dle plánu hotovo v roce 1967. Do tohoto roku se počítalo s vybudováním jednokolejné trati. Začalo se ihned se stavbou dvoukolejné trati podle návrhu Státního ústavu dopravního projektování, střediska III v Brně.

Proč se vůbec obnovila myšlenka vybudování nové spojky? Trať byla postavena z důvodu přetížení železničního uzlu Ostrava hl. n. a přilehlých traťových úseků. Dalším důvodem výstavby dráhy bylo lepší zásobování hlavní průmyslové zóny Ostravska, především tehdejších Vítkovických železáren Klementa Gottwalda a Nové huti Klementa Gottwalda. Spojka zkrátila železniční vzdálenost mezi východem a západem Československa o 13 km, takže její ekonomická výhodnost při počítané frekvenci spojů měla být adekvátní vynaloženým prostředkům. Úsporu přinesl i provoz na vlečkách zmíněných podniků. Posledním faktorem bylo budující se Jižní město, kde mělo žít až 155.000 obyvatel. Ti tak dostali nové a snadnější železniční spojení. Vzniknout mělo kvalitnější spojení na trase rychlíků Jeseník – Opava – Svinov – Vítkovice – Havířov – Český Těšín a dále na Slovensko a také lepší oboustranná okružní doprava v širší oblasti Ostravska s možností přestupů na dálkové spoje na Slovensko a Polsko.

Po schválení projektu se objevily četné návrhy z řad občanů, bydlících v okolí navrhované trasy. Vyskytly se i takové, které navrhovaly opustit původně navrhovanou trasu a vést ji zcela mimo město, eventuálně vést spojku městem, ale úsek mezi ulicí Závodní a Horní zaklenout do tunelu. Schůze generálního projektanta s občany končily bouřlivě. Po tuhé zimě 1963 bylo rozhodnuto, že realizace spojky se podstatně zkrátí. Byl dán konečný termín zahájení nákladní dopravy na celé trati k 31. prosinci 1964. K výstavbě kolejí byly zadány tyto termíny dohotovení:

31. května 1964 – zahájení provozu v úseku Ostrava-Vítkovice – Ostrava-Kunčice (stavba byla za 10 měsíců uvedena do provozu již 6. května 1964, tedy o 21 dní dříve)
1. září 1964 – propojit trať jednokolejně z Ostravy-Kunčic až do Polanky nad Odrou (realizace proběhla během 14 měsíců, dokončeno 27. srpna 1964, tedy o 5 dní dříve)
13. prosince 1964 – dokončit větev do stanice Ostrava-Poruba (dnes Poruba – větev dokončena 22. prosince 1964, tedy o 10 dní dříve)

Stavba Polanecké spojky byla rozčleněna na pět úseků:

I. úsek – nádraží Ostrava-Kunčice  – most přes Ostravici
II. úsek – most přes Ostravici – most přes Místeckou
III. úsek – most přes Místeckou – Závodní ulice
IV. úsek – ulice Závodní – most přes Odru
V. úsek – most přes Odru – stanice Polanka nad Odrou a stanice Ostrava-Poruba

Pro stavbu I., II. a IV. úseku bylo zbouráno 16 rodinných domů a 5 nájemních domů. Pro obyvatele těchto domů bylo zajištěno 66 náhradních bytů v Jižním městě a v Porubě.

Schéma Polanecké spojky. Foto: Na mapách ČSD se objevila nová trať. Polanecká spojka. Ostrava: ČSD, s. 5.

Schéma Polanecké spojky. Foto: Na mapách ČSD se objevila nová trať. Polanecká spojka. Ostrava: ČSD, s. 5.

Vzhledem k mimořádné důležitosti celá stavby vydala vláda zvláštní usnesení, kdy stavba Polanecké spojky byla zařazena mezi zvlášť sledované akce. Ministerstvu dopravy, Ministerstvu výstavby a předsedovi Severomoravského národního výboru bylo zadáno, aby věnovali zvýšenou pozornost zajišťování úkolů. Výstavba se potýkala s řadou nových okolností – jednou z nich bylo např. souběžné vedení tramvajové tratě mezi ulicemi Závodní a Horní. Hlavní rozvinutí prací nastalo v červenci 1963, kdy se vyskytly potíže s osetými pozemky v okolí budované spojky. Polnosti se musely nechat až do sklizně netknuté. Oříškem bylo vedení trati od Horní po Závodní ulici – přes tzv. Družstvo. Padlo zde v září 1963 devět rodinných domů a jeden činžovní dům. Mimořádným úsilím všech pracovníků, především Dopravních staveb Olomouc, Vítkovických staveb, železničního vojska ad. byly v roce 1963 splněny nejdůležitější úkoly ve většině úseků stavby, především v hrubých zemních pracích. Výkopové práce znamenaly na celém úseku přemístit 1.020.000 metrů krychlových zeminy, práce na náspech a úpravě terénu činily 600.000 metrů krychlových.

Celkem bylo položeno 32,75 km kolejí a 62 výhybek. Vybudováno bylo 14 mostů a mnoho propustků. Zeminou bylo naloženo 225.000 nákladních aut. Na stavbě pracovalo průměrně 800 lidí měsíčně. Na stavbě se podíleli výraznou měrou brigádníci z řad mládeže. V březnu 1963 přijala Severomoravská krajská organizace Československého svazu mládeže jaku stavbu mládeže (odtud pojmenování nynějšího mostu Mládeže – původně nesl jméno most Československého svazu mládeže). Od září 1964 se stavby účastnili i závodní brigádníci (z Vsetína, Přerova…). V letech 1963-1964 pracovalo na stavbě spojky celkem 1059 brigádníků, kteří odpracovali 170.000 hodin. Celkově se stavby zúčastnilo cca 10.000 lidí.

První nákladní vlak se sovětskou rudou přijel z Ostravy-Kunčic do Ostravy-Vítkovic po zatím jednokolejné trati 6. května 1964. Dne 14. srpna 1964 přijel z V. úseku, tedy z Polanky, po nové dráze na zdvořilostní návštěvu Ing. Tomášek s mistrem Gabryšem ve služební drezíně. Pro nákladní dopravu byla Polanecká spojka oficiálně zprovozněna 27. srpna 1964 do stanice Polanka nad Odrou, úsek do Svinova byl otevřen 22. prosince 1964. 27. srpna 1964 rovněž přijel zvláštní vlak s motorovými vozy M 262.0205 a M 262.0214.

V září a říjnu 1964 projelo mezi Kunčicemi a Polankou téměř 1350 nákladních vlaků, tj průměrně 22 vlaků denně. První vlak tažený elektrickou lokomotivou přijel z Kunčic do Svinova 23. prosince 1964. První elektrická pantografová jednotka projela budovaným nádražím Nové Vítkovice 1. října 1965 a směřovala z Ostravy-Poruby do Českého Těšína.Trať byla vybudována pro rychlost 80 km/h. Délka spojky z Polanky do Kunčic činí 8,1 km, úsek Odra – Svinov 2,3 km. Celá dvoukolejná dráha byla hotova v roce 1965 a její výstavba stála 153 miliónů tehdejších korun. Od 1. listopadu 1964 jezdily přímé vlaky ze stanice Opava-východ, které dopravovaly cestující do NHKG. Definitivně byla Polanecká spojka dokončena velícím zabezpečovacím zařízením a automatickým traťovým zařízením v roce 1965.

 

 

Zdroje:

Na mapách ČSD se objevila nová trať. Polanecká spojka. Ostrava: ČSD, 1964.

AMO: Kronika obvodu Ostrava 3

Historie trati OSTRAVA-SVINOV – ČESKÝ TĚŠÍN. Ostrava: Železniční muzeum moravskoslezské, 2014.