Kniha Nádraží Ostrava-Vítkovice

V rámci projektu „Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR“ připravil autorský tým pod vedením Mgr. Martina Strakoše z Národního památkového ústavu (NPÚ) v Ostravě první z trojice plánovaných odborných monografií.

Kniha je pilotním počinem uvádějícím ediční řadu tří publikací o významných budovách zkoumaného období, které jsou v rámci projektu plánovány ještě na další dva roky. Martin Strakoš podrobně popsal dobovou situaci, předpoklady, vývoj a realizaci železničního nádraží v Ostravě-Vítkovicích, včetně výtvarných děl a umělecky zpracovaných povrchů. Kulturněhistorický, architektonický, typologický, konstrukční a materiálový potenciál budovy nádraží je zhodnocen z hlediska možnosti památkové ochrany.

Odborné kapitoly, kterými přispěly týmy ostatních příjemců, se zabývají současným stavem nosných konstrukcí objektu, vlastnostmi zde použitých betonů, materiálů povrchů, výtvarně zpracovaných povrchů a uměleckých objektů, i možnostmi jejich prostorově modelové dokumentace. Na základě průzkumu a odběru vzorků materiálů, provedených v roce 2016, byl zkoumán a vyhodnocen současný stav nosných konstrukcí objektu. Kapitola, pojednávající o konstrukčním řešení haly vítkovického nádraží, byla zpracována s použitím dobového článku ze zahraničí. O možnostech dalšího využití objektů podobného typu informuje stať o revitalizačním potenciálu nádraží. Oživením jsou také dva editované rozhovory, s výtvarníkem Vladimírem Kopeckým a přednostou železniční stanice Vladimírem Kutým.

A jak je samotná kniha rozvržena? Po úvodním slovu generální ředitelky NPÚ a autorky projektu Nadi Goryczkové následuje úvodní slovo editora v podání Martina Strakoše, které se zabývá problematikou vyhlášení nádraží Ostrava-Vítkovice kulturní památkou.

První blok se věnuje historii a architektuře železničních staveb po roce 1945 v obecné rovině, dále pojednává o přestavbě tratí na Ostravsku po druhé světové válce a také o výstavbě tzv. Polanecké spojky, v rámci níž vznikla i železniční stanice ve Vítkovicích. Druhý blok přibližuje tvorbu architekta Josefa Dandy, který se soustředil na návrhy železničních stanic v Československu. Kniha se zabývá blíže Dandovým návrhem nádraží Vítkovice, zařazuje ho do kontextu doby i ostatních architektových realizací. Poté se autor zamýšlí nad uměleckou výzdobou objektu a srovnává ji s výzdobou jiných československých nádraží. Po analýze budovy se Martin Strakoš v závěru boku soustředí na problematiku památkové péče nejen nádraží, ale i obecně staveb přelomu 60. a 70. let.

Předposlední blok zkoumá stav ocelové konstrukce a betonu výpravní budovy a přibližuje aspekty revitalizace a konverze drážních staveb. Kapitola je ukončena zamýšlením nad možností využití dnes de facto opuštěného nádraží. Závěrečný blok tvoří dokumenty. Nejprve je zařazen rozhovor Petra Přendíka s přednostou stanice Vladimírem Kutým, který zde strávil služební léta 1964–1994. Následuje rozhovor Lenky Popelové s výtvarníkem Vladimírem Kopeckým, který je autorem skleněné plastiky pod hlavními hodinami v odbavovací hale.

Kniha je doplněna řadou dobových i současných snímků (fotograf Roman Polášek), navíc je zde zařazena řada skenů autentických dokumentů vztahujících se k nádraží.

Kniha vyšla na počátku roku 2018. Její křest proběhl 15. února v sídle NPÚ v Ostravě a nesl se ve stylu 60. let za účasti několika desítek návštěvníků. Nyní můžete knihu zakoupit například zde.